Po nedokončených studiích na fakultě umění Ostravské Univerzity tvoří Barbora Filipová spíše sporadicky. Časově náročnou olejomalbu, nekompatibilní s péčí o rozrůstající se rodinu a zaměstnáním nahrazuje v posledních letech praktičtější akryl. Tématika se oproti tomu zásadně nemění. Neoddělitelné spojení krásy a tíhy, vznešenosti a obyčejnosti, snu a skutečnosti, chvění a klidu je zobrazováno s přetrvávající radostnou a pokojnou melancholií, ať už je námět obrazu jakýkoliv.